Ospraveditelná vražda

Dnes, pro změnu, trochu kontroverzněji – je někdy správné předčasně ukončit život jiné osobě? A pokud ano, jak to provést magickou cestou?Hlavní morální zábrany, které máme, jsou určeny proti agresi vůči ostatním, což je jen logické. Morálka v prvotní funkci je určena především pro co možná nejsnazší koexistenci s ostatními členy společnosti na vcelku malém prostoru. Pokud bychom agresivní chování neomezili na co nejmenší míru, nemáme šanci přežít v tomto uspořádání.

Každodenní život v dnešní „západní“ společnosti je u většiny jejích členů bytostně nenásilný. Až příště pojedete do práce veřejnou dopravou se sluchátky na uších, pospávající nebo začtení do knížky, uvědomte si, kolik je okolo vás lidí. Kdokoliv z nich by vás mohl kdykoliv napadnout, zranit nebo zabít, stačilo by chtít. Přesto věříte, že se můžete v klidu spolehnout na jejich vštípené nenásilné chování. Popravdě, pořád mě nepřestává udivovat ta slepá důvěřivost, se kterou lidé přistupují k naprostým cizincům, se kterými se denně setkávají.

Takzvanou společenskou morální stránku věci můžeme ale nechat stranou. Už sem o ní pár věcí napsal a snad dostatečně vyložil, že ji pokládám za pouhou společenskou nutnost, ovšem nic principielně nezpochybnitelného nebo vrozeného. Nebo lépe řečeno, každý si musí zodpovědět sám, kdy a jestli je pro něj osobně určitá věc možná a morální. Tohle je moje odpověď.

Předně, jsem tvrdým odpůrcem zbytečné krutosti – což je značně variabilní termín, který nemůže být sám o sobě definován, pouze vztažen k jednotlivým situacím. Pokud si vytváříte vlastní morální systém, snažte se vyhnout přesným definicím a pravidlům – vytvořte si volné termíny a neomylný vnitřní kompas ve spolupráci se svojí vytrénovanou intuicí. V tomto případě platí, že pokud míníte člověka opravdu zabít, udělejte to co nejrychleji a nejméně bolestivě. Jakékoliv jiné chování svědčí o vaší vnitřní nevyrovnanosti a slouží pouze k vašemu vlastnímu uspokojení.

Za druhé – ve většině případů ani zabít ve skutečnosti nechcete. Chcete, aby trpěl. V tom případě ovšem musí zůstat naživu. Pokud vám jde o tohle, existuje nepřeberné množství prokletí ve všech možných formách, které jsou vám k dispozici.

Za třetí, je zbytečné a vcelku směšné přemýšlet o ukončení života jiného člověka z malicherných důvodů jako je pomsta, zloba za něco (okradl mě, podvedl, bla bla), neopětované lásky a podobných blbostí. Ve skutečnosti, po dlouhém přemýšlením jsem přišel na pouze jeden jediný důvod, kdy je to zcela v pořádku provést.

Existují lidé, kteří si nezaslouží žít. Nejde tu o zbytečné nebo bezcílné existence, každý má právo promrhat život způsobem, jaký si vybere. Mluvím o „lidech“, jejíchž jediným smyslem života je znepříjemňovat ho ostatním. O jedu v zdánlivě lidské podobě, který otravuje všechno a všechny, se kterými se setká. Jsou to lidé, kteří mohou přežít právě pouze v naší pacifistické společnosti, jinde by neměli šanci přežít a rozvinout se.

Většina lidí si představuje „zlo v lidské podobě“ například jako brutálního diktátora nebo masového sadistického vraha, ale skutečné lidské zlo, to co by se nemělo trpět, je například muž psychicky terorizující celou svou rodinu, své zaměstnance, spolupracovníky a v podstatě každého, koho potká. Nebo žena, neustále pomlouvající všechny a všechno, plná zášti a žluči, plyvající ji na každého, s kým přijde do styku. Tito lidé jsou ztraceni jako lidské bytosti a nezaslouží si svoji existenci.

Naštěstí je jich velice málo – spousta podobně se chovajících lidí je pouze nešťastná, nerudná nebo zklamaná životem. Na pár opravdu ztracených existencí ovšem v životě narazíte a v tom případě je zcela v pořádku zbavit svět jejich obtěžující přítomnosti. Věřte mi, pokud by tito jedinci viděli, co se z nich stalo, zabili by se sami (považujte toto za malou nápovědu pro pokročilé).

Nakonec, slíbil jsem návod, jak provést vraždu magickou cestou. Doufám, že vás to nalákalo, protože ten tu právě nebude. V tomto případě nezáleží ani tak moc na použitém rituálu, jako na magické potenci, osobní moci a hlavně morální nezaujatosti. Většina lidí, odchovaná morálkou naší společnosti, není schopna v normálním psychickém stavu zabít jiného člověka, bez ohledu na použité prostředky. Tento stav je nejprve třeba uvolnit a to buď cíleným způsobováním utrpení, astrálním nácvikem zabíjení a nebo ideálně osvojením si saturnské gnoze, což je speciální rozpoložení mysli, kde (hrubě řečeno) můžete ve své mysli fungovat mimo jiné jako zosobnění Anděla smrti.

V prvních dvou případech nastává postupné rozpouštění zábran, které ale značně poškozuje integritu člověka. Třetí možnost je pouze pro značně pokročilé, u kterých už žádné poškození asi není možné. V každém případě, pokud dokážete jakýmkoliv způsobem upravit svoje vlastní já do formy, schopné magicky způsobit smrt jiné osoby cíleně, samotné rituální provedení si sestavíte během jednoho odpoledne.

Samozřejmě, můžete zkoušet všechny nenávistné rituály, prokletí a uřknutí, jaká vás napadnou, ale bez výše zmíněných přípravných prací to může způsobit smrt jen pouhou náhodou. Oproti tomu, následky prokletí jsou pro většinu situací daleko příhodnější a většinou vám budou i daleko více vyhovovat.

9 thoughts on “Ospraveditelná vražda

  1. jolana88 píše:

    jste v podstatě optimista, myslím … viz:“naštěstí je jich málo“ – co otravují život ostatním (sobě ne, na to se mají rádi) …

  2. human píše:

    Jaký, je podle tebe karmický efekt, v případě rychlého zabití jednoho „zmrda“. Když by byl jeho život ukončen, jak jsi pravil rychle a bezbolestně, víceméně nezaujatě. Tak, jako se musí odstranit hnis z rány. Kdyby čin, byl vykonán kvůli ostatním.

  3. setman píše:

    jolana88: nejde o optimismus. Většina nepříjemných lidí je prostě jenom zahořklá nebo má špatné období. A to i těch hodně nepříjemných, pořád se tam dají objevit nějaké hodnoty, potenciál nebo smysl. Já mluvím o lidech, kterých za život potkáte jenom pár, kde neexistuje naděje na zlepšení. A ti právě sebe nesnášejí ze všech nejvíc.

    human: na tohle já nedokážu odpovědět. Uznávám princip příčinu a následku, protože nemůžu dost dobře popřít kauzalitu, ale karma vyžaduje pevnou definici „dobrého a zlého“ – zjednodušeně, za dobré přijde dobré. A pokud nedokážu říct, který čin je dobrý, nedokážu ani zhodnotit, co by za něj mělo přijít jako následek. Zabití není ani dobré ani špatné, prostě je.

  4. setman píše:

    ha, tak nakonec sem teď v podstatě napsal, že skoro v každém je něco dobrého. Takže to tak vypadá, že lehce optimistický asi už budu. Odporná představa

    • jolana88 píše:

      pokud, náhodou, máte pravdu – a těch „z podstaty špatných“ je jenom pár“ … mám v životě „štěstí“. Osobní názor – psychopatických asociálů se na můj vkus rodí až příliš. Ubohý „škodílek“ ubližuje nejvíce sám sobě, což zase on při své neinteligenci těžko pochopí – jemu podobné prostě přecházím

  5. JHVH píše:

    Zdravím tě,
    rád bych se tě, pokud to není moc osobní zeptal proč již nepublikuješ záznamy o evokacích? Myslím, že jsi dovedl kus dobré práce. Zajímala by mě ještě poslední věc, co tvůj prsten a zda-li bude ještě někdy pokračování evokací?

    Předem děkuji, s pozdravem Jhvh.

  6. azh píše:

    Vždy se mi měl rád tvůj styl psaní, nicméně musím podotknout že jsi vždy lepší a lepší. Pokud jde o obsah, je vidět že nad tématy značně přemýšlíš či jsi prostě nadaný. Škoda jen, že nepíšeš častěji 😦

  7. setman píše:

    azh: Tak to vážně díky, to mě moc těší. Sem popravdě hodně překvapen čistě pozitivně laděnými komentáři – až se občas podezírám, že si je v náměsíčnosti píšu sám.

    Téma vždycky přijde, promýšlím ho, předělávám a z 80% to tím končí. Teprve, když mě kope v mozku dost intenzivně a dlouho, sednu a vypíšu ho ze sebe. Takže v podstatě jde jenom o lenost. A k té promyšlenosti – tohle všechno jsou mé názory, integrita, podstata, morálka, svět. Já o ničem jiném ani nepřemýšlím.

  8. Devil píše:

    Takže jsi bez morálky.Kdy se sejdeme?

Napsat komentář